Komunita Cesta shanti - změna mysli
účel, smysl a její poslání.

Vnímejte to tak, že je to vlastně má osobní vize a určitá forma výzvy desatera možností, něco jako manisfest shrnutý ve wordu pod názvem Hlkoncepce1.doc a pokud bych tohle nenapsal já sám, udělal by to určitě někdo jiný obdobně, někde jinde. Jde o to, že Komunita Cesta shanti - změna mysli nemá být a už ani není jen čímsi virtuálním na Hearthu, ale živým organismem lidí obdobného vnímání, hledání poznání i smýšlení stran spirituality, neboli džnány (učení) což je i Maharišiho termín mimo toho pokud nehovoří přímo o Átmanu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Átma)
Budu tedy rád pokud se vytvoří společenství, abych to tak nazval bratrstva lidí, kteří budou o sobě vzájemně vědět pomáhat si a pokud někoho z nich osloví samotný projekt a zapojí se nějakým způsobem do jeho realizace a spolutvorby tak budu jedině rád, protože to co jsem v projektu nastínil je běh na delší trať a je to jednoznačně pro kolektiv, protože jeden člověk sám o sobě by na to nestačil něco takového zvládnout a završit.

Jde o to, že lidé, kteří jsou více uvědomělí ve smyslu spirituality si v poslední době uvědomují její vzestup na přelomu 20 a 21 století. Nebudu se zde podrobněji zabývat pojmem co vnímám pod slovem spiritualita, neboli džnána - učení, ale rámcově se o tom zmínit musím a myslím si, že bude nejlepší pokud to provedu formou odkazů aby za mne promluvili v tomto smyslu lidé povolanější. Jsem už starší člověk a v době kdy toto píši je mi 63 let. Spiritualita je u mne ne víra v něco, ale přesvědčení pramenící ze zkušeností celého mého života, ale i z přímého poznání mystickou cestou hledání konečného poznání smyslu bytí a tedy i něco jako konečné teorie všeho. Je to něco co navazuje na myšlení lidí typu jako byli Petr Chelčický (https://www.google.cz/search?client=opera&q=wikipedie+Chelčický&sourceid=opera&ie=UTF-8&oe=UTF-8) ,
Dostojevský (https://cs.wikipedia.org/wiki/Fjodor_Michajlovič_Dostojevskij),
sv. František s Assisi (https://cs.wikipedia.org/wiki/František_z_Assisi),
Mahátmá Gándí (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mahátma_Gándhí),
Niels Bohr - projekt Manhattan (https://cs.wikipedia.org/wiki/Niels_Bohr),
David Bohm - rovněž projekt Manhattan (https://cs.wikipedia.org/wiki/David_Bohm)
a Ramana Mahariši (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ramana_Maharši).

Nutno k tomu dodat pro do vysvětlení, že logickým paradoxem dějin 20 století je, že největší a nejkatastrofálnější válečný konflikt v dějinách lidstva v podobě druhé světové války zadal podmět, ekonomickou základnu a nutnost pro odhalení podstaty hmoty jako takové, čím byl významným faktorem pro urychlený filosofický a vědecký posun v dosavadním poznání lidstva v tomto směru. Snažili se o to především dvě velké soupeřící mocnosti a to jak Německo tak USA. V USA mělo úsilí o rozkrytí podstaty hmoty a vývoj jaderné (atomové) zbraně krycí název projekt Manhattan což byla hovorová zkratka Manhattan Engineering District (MED). (https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_Manhattan)

Protože tedy krom filosofie, mystiky transcendentna a různých náboženství magie, šamanství a cesty Taa a filosofického podkladů starých bojových umění, zejména samurajů, jsem se zabýval laicky na úrovni svého středoškolského vzdělání i vědou zejména fyzikou, kvantovou fyzikou a astrofyzikou záhy jsem pochopil, že věda si v dnešní době začíná podávat ruce s náboženstvím a zejména kvantová fyzika vytvořila nejen obrovské paradigma (záhadný rozpor) zdánlivé problematiky neslučitelnosti výsledků teorie relativity (makrosvět a objekty nad Planckovou úrovní velikosti) a kvantové fyziky (objekty a svět mikrosvěta pod Planckovou úrovní velikosti) a že tento rozpor nemohl jinak než přerůst do roviny filosofické snažící se dát porozumění přelomovým objevům k němuž nejlepší a nejschopnější mozky světa v současné době dospěly. Zkráceně to lze nazvat a popsat tak, že svět, tak jak ho vnímáme je jen zlomkem skutečné reality a že náš způsob vnímání světa na němž je postavená i lidská řeč a veškeré dosavadní poznání lidstva je značně zavádějící a zkreslený ve vztahu k tomu, co a čím tento svět kolem nás ve skutečnosti je. Hovoří se v tomto smyslu o klamu o iluzi viz třeba Hinduisická májá viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Májá .
Dalo by se to vyjádřit tak, že svět kolem nás je jen jakousi formou snu ve snu, který sami spoluvytváříme jako subjekt zdánlivě vlastního osobního snu jen zdánlivě - iluzorně odděleného od objektu celku tedy mega snění skutečné reality. Hovoří se v tomto smyslu o Kvantové mystice a dalo by se říci, že jejím otcem je vědec a člen týmu Manhattan David Bohm. Lze to říci i tak, že současné vědě dělá veliký problém přijmout za skutečnost to na co jediné logické vysvětlení slučující velké paradigma současné fyziky relativně zdánlivé neslučitelnosti kvantové teorie a teorie relativity jednoznačně poukazuje a to je právě ona skutečnost že hmota a tedy i reálný svět hmotou tvořený je neskutečná a v podstatě neexistující z čehož plyne i to, že svět jak ho známe a vnímáme neexistuje a je jen naším vlastním a kolektivním snem a velkou holografickou super projekcí. Ty z Vás koho by to blíže zajímalo odkazuji na Michael Talbot : Vesmír jako hologram - viz :
https://files.kozmicka-iluzia.webnode.cz/200000052-c1d8cc2d44/Michael-Talbot---Vesmír-jako-hologram.pdf
Tedy stran objevení modelu atomu a atomového jádra o tom Niels Bohr řekl, že nelze k výzkumu tohoto přistupovat klasickým vědeckými způsoby a že e setkal s kvantovou teorií a jejími důsledky a nezarazilo ho omračující dilema až podivné bizarnosti a zdánlivé nepochopitelnosti zejména v tom že atom se může chovat zároveň jako částice, nebo foton, případně jako vlna tj. množina částic a že pozorovatel ovlivňuje pozorované nepochopil, o čem vlastně kvantová fyzika je. Konečně syn Nielse Bohra - Aage Niels Bohr pokračoval v jeho výzkumech a není náhodou, že od roku 1978 byl členem Papežské akademie věd.

Pokud by se mne tedy někdo zeptal v co věřím, odpověděl bych mu tím, že bych řekl, nevěřím v nic, ale jsem přesvědčen, že To co skutečně je a je doopravdy skutečné skutečně je a existuje a že je to něco, co je objektem zahrnujícím vše, ale současně i něčím co zároveň i není, je nad dualitou a je nevyjádřitelné, nepopsatelné a neuchopitelné a tedy slovy staroindických véd, jaký podiv, že toto může být předmětem učení a poznání a že o tomto někdo může podat výpověď. Pokud tedy v něco opravdu věřím tak v silu mysli a myšlenky samotné a velkou moc a sílu transcendentálního univerzálního vědomí - nadvědomí chcete-li, které je tvůrcem a zdrojem všeho vším ve všem a ničím v ničem zároveň. Bhagavángíta (zpěv vznešeného) o tom hovoří slovy "to co je nemůže stále nebýt a to co není nemůže stále být". Zakončil bych to tedy třemi buddhistickými poklady, které leze vyjádřit dvojím způsobem a to : oddaností Budhovi, dharmě (také dhana) a sanghe (komunitě a to co představuje) anebo také ctětě a učte se džnáně, žijte džnánu a završte džnánu poznáním (nirvánou-vyvanutím džnána je učení).